I v bankovním světě najdete řadu zajímavostí, perliček i rekordů. Například nejstarší banka na světě stále funguje, a přitom nevygenerovala žádný zisk. Nebo vás může zajímat kde a kdy vznikla první mince a papírová bankovka.

 

Nejstarší  peníze

V nejstarších dobách se zboží vyměňovalo za jiné zboží. Postupně se obecným směnným prostředkem stalo určité zboží, jako byl dobytek, plátno či kousky kovu, které však bylo třeba převažovat. Nejstarší podoba mincí se objevila na Krétě a v Přední Asii, hlavně v Babyloně. Bybylonské váhové normy se staly základem všech pozdějších mincovních soustav. Z Babylonu rovněž pochází částečně šedesátinový peněžní systém v antickém Řecku. První mince jako zákonná a státem zaručená platidla vznikly u maloasijských Řeků cca na sklonku 7. století před naším letopočtem.

 

Nejstarší banky na světě

První banky vznikly v babylonské říši v 18. století př.n.l. Svědčí o tom zápisy kněží o úvěrech, které byly nalezeny na hliněných destičkách v chrámu krále Chammurapiho. Za vlády dynastie Ptolemaiovců v Egyptě byl kolem roku 320 př.n.l. dokonce vytvořen žirový systém s centrální zúčtovací bankou. Funkci bank plnily v nejstarších dobách chrámy, jejichž kamenné stavby byly bezpečnější než obyčejná hliněná či dřevěná obydlí.

 

Nejstarší účetní knihy

Povinná účetní evidence v bankách pochází již z doby antické Římské říše, kdy Římský stát ukládal bankéřům povinnost vést obchodní knihy, které měly průkazní hodnotu před úřady a soudy. Povinností bankéře bylo vést pokladní deník pro běžné denní účty, hlavní účetní knihu a zvláštní knihu pro bezhotovostní platební styk.

 

Nejstarší banka

Italský peněžní ústav Monte dei Paschi di Siena vznikl v r. 1472 a je nejstarší stále fungující bankou na světě. Jejím prvním cílem však překvapivě nebylo dosahování zisku, ale shromažďování peněžních prostředků a jejich následné půjčování na sociální účely. Historická budova banky dnes slouží jako galerie.

 

Nejstarší papírové peníze na světě

Poprvé se papírové bankovky objevily koncem 10. století n.l. v Číně. Lidé tehdy začali ukládat hotovost do obchodů výměnou za převoditelné depozitní poukázky. V 11. st. začali obchodníci vydávat peníze, které se nazývaly Jiao Zi, a které mohly být deponovány, obíhat a být směňovány za kovové peníze. Bankovky byly nejprve tištěny z rytých dřevěných desek, které byly později nahrazeny měděnými. K výrobě bankovního papíru byla využívána vnitřní vrstva kůry z moruše. Roku 1168 zřídila čínská vláda první papírnu. V roce 1351 byl měnový systém, založený na kovových mincích, nahrazen novým měnovým systémem, založeným na papírových penězích. Měděné mince byly raženy a používány jen jako pomocná měna. První zprávy o čínských papírových bankovkách přinesl do Evropy francouzský kněz Vilém z Rubruku v roce 1254.