Zákoník práce nedovoluje pracovněprávní vztah mezi manžely. Nezakazuje však zaměstnávání manželů na jednom pracovišti třetí osobou, třeba i v postavení nadřízeného a podřízeného. Jiná pravidla však stanoví zákon o státní službě pro státní úředníky, která už dopadají i na jiné osoby blízké než manžele.

 

Je to kvůli společnému jmění?

Zákaz vzájemného zaměstnávání manželů se vysvětluje kromě otázek morálních, především existencí majetkového společenství mezi manžely. Argumentováno je tím, že jeden z manželů by k výplatě mzdy partnerovi používal peníze ze společného jmění, přičemž by tyto peníze zůstaly v SJM. Není to tak docela pravda. Podnikatelé, OSVČ a nejen oni, jejichž činnost je ekonomicky riziková a mohla by ohrozit postavení rodiny, si mohou upravit majetkové poměry v manželství například manželskou smlouvou, tedy odlišně od zákonného režimu společného jmění manželů.

 

I v rodinném závodu přece někdo šéfuje

Občanský zákoník přímo předpokládá společnou práci manželů v rodinném závodu. V zájmu efektivity řízení musí být jenom jeden šéf. Také je možné, aby byl manžel zaměstnán právnickou osobou – např. obchodní společností, kde druhý manžel působí např. jako jednatel s.r.o., nebo je společníkem (i jediným) takové společnosti, neboť pracovněprávní vztah je pak sjednán nikoliv mezi manželi, ale mezi obchodní společností a jedním z manželů.

 

Jak je to v praxi

Zákaz vzájemného zaměstnávání manželů asi mnoha lidem nepřekáží, neboť podniká-li jeden z manželů jako OSVČ a manžel se podílí na jeho činnosti, využívají manželé spíše institut spolupracující osoby. Lze si představit i manžele, kteří by mohli mít zájem na vzájemném zaměstnávání. Důvodem mohou být např. nároky v sociálním zabezpečení. Jsou-li k zákazu vzájemného zaměstnávání manželů argumentem morální důvody, je otázkou – jaké to jsou?

 

Úloha právníků

V právním řádu se objevuje při právním jednání čím dál tím více povinného zastoupení advokátem, povinného soupisu listiny notářem atd. Proč například i takovou banalitu, jako je jednoduchý nekomplikovaný převod nemovitosti, tedy kupní nebo darovací smlouvu předkládanou katastru nemovitostí, musí povinně sepisovat advokát?