Tento velmi rozšířený nešvar výhodný pro firmy i pro pracovníky jen zdánlivě. Výhod je totiž méně nevýhod a navíc se některé výhody mohou nakonec změnit v nevýhodu pro obě strany. Jednotlivec může být za práci vykonávanou na černo postižen vysokou pokutou a rovněž tak „zaměstnavatel“, který práci na černo umožnil. Kromě pokut má práce na černo ještě řadu dalších nevýhod, a to zejména pro pracovníky.

Kdy jde o práci na černo

Nelegální práci definuje paragraf 5 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. tak, že fyzická osoba nevykonává práci pro zaměstnavatele na základě pracovně-právního vztahu nebo jiné smlouvy. Legální práce musí být podle zákona o zaměstnanosti vykonávána na základě pracovní smlouvy nebo na základě jedné z dohod konaných mimo hlavní pracovní poměr. Tedy podle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. U cizinců je navíc také nelegální práce bez povolení k zaměstnání či pobytu.

„Výhody“ práce na černo

Výhodou je práce na černo pro zaměstnavatele, který za pracovníka neodvádí zdravotní a sociální pojištění a neplatí další dávky, jako je například nemocenská. Pro „zaměstnance“ může být výhodou, že mu z výše uvedeného důvodu může „zaměstnavatel“ nabídnout vyšší mzdu, než kdyby byl řádným zaměstnancem v rámci platného pracovního práva.

Další hojně rozšířenou praxí je nabídka minimální mzdy s tím, že další peníze dostane pracovník od „zaměstnavatele“ bokem, tedy na černo.

Postihy za práci na černo

Sankce za práci na černo jsou značné. Tento nešvar sleduje a postihuje Státní inspekce práce. Podle paragrafu 139 zákona o zaměstnanosti může být nelegálnímu pracovníkovi uložena pokuta až do částky 100 tisíc korun. „Zaměstnavateli“, který toto porušení pracovního práva umožnil, hrozí sankce až 10 milionů korun.