České odvody na pojistném patří ve střední a východní Evropě k těm nejvyšším. Konkrétně odvody na sociálním a zdravotním pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, dosahují 34 procent. V regionu střední a východní Evropy jsou vyšší odvody již pouze na Slovensku, a to 35,2 procent.

 

Porovnání s ostatními státy

Ještě hůře vyznívá srovnání výše odvodů v Česku s jinými evropskými zeměmi. Srovnávání pojistného u jednotlivých zemí je sice komplikované, protože v každé je jiný systém, přesto se jedná o zajímavé údaje. Například ve Švýcarsku platí zaměstnavatelé jen necelých osm procent, v Nizozemí něco málo přes devět procent a ve Velké Británii necelých 14 procent.

 

Jak je to u jednotlivých odvodů

  • Superhrubá mzda – z té odvádí v Česku zaměstnavatel za svého zaměstnance 25 procent na sociální a devět procent na zdravotní pojištění. Zaměstnanec pak hradí na sociálním pojištění 6,5 procenta a na zdravotním 4,5 procenta
  • DPH – základní sazba daně z přidané hodnoty má ve výše uvedeném regionu nejvyšší Maďarsko, a sice 27 procent. Druhou nejvyšší sazbu ve výši 25 procent mají v Chorvatsku na třetím místě se u sazby DPH ocitá Řecko se svými 24 procenty. Průměr regionu činí 20 procent a Česko jej převyšuje o pouhé jedno procento
  • Daň z příjmu firem – nejvyšší daně z příjmu firem odvádějí podniky v Řecku, kde tyto daně činí 29 procent. Na opačném pólu v hodnocení výše firemních daní jsou Maďarsko a Černá Hora. V těchto dvou zemích je to devět procent. Desetiprocentní daň mají podniky v Bulharsku, Makedonii a Kosovu.

 

Jaký je vývoj výběru daní

Vlády zemí střední a východní Evropy se výběru daní intenzivně věnují a kladou důraz zejména na efektivnější výběr daní. Také zavádějí opatření, která mají za cíl zpřísňovat regulace v oblasti převodních cen.

Velkou roli v oblasti zpřísňování podmínek hraje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkratka je OECD), která pro členské státy EU vypracovala doporučení proti vyhýbání se daňové povinnosti.