V mnoha ohledech české zdravotnictví obstojí ve srovnání se západní Evropou, ovšem zároveň jej oslbují korupční kauzy. Veřejnost i odborníci se ptají jak je vlastně zdravotnictví financováno, jakou část tvoří  zdravotní pojištění a kolik musí Češi ročně doplácet. Zdravotní systém má bohužel mnoho černých děr, ve kterých peníze mnohdy zbytečně mizí.

 

Financování zdravotnictví

Nejvíce je systém zdravotnictví dotován ze zdravotního pojištění, které tvoří cca 80% jeho příjmů. Dalších cca 15% příjmů pochází ze soukromého sektoru a zbývajících 5%  tvoří příjmy od státu, krajů a okresů. Celkově výdaje na zdravotnictví pomalu rostou. V roce 2010 to bylo cca 289 milionů, v roce 2014 již necelých 300 milionů Kč.

 

Celoevropské srovnání

Statistiky za rok 2014 uvádějí, že nejvíce finančních prostředků vynakládaly Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko, jejichž výdaje na zdravotnictví činily cca 11% HDP. V ČR to bylo přibližně 7,5% HDP. Naopak například Rumunsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko či Lucembursko vydávaly jen 5-6 procent.
Ve většině členských zemí EU se více než polovina financí určených na zdravotnictví utratila za léčbu a rehabilitaci. Nejvíce (65%) to bylo v Portugalsku a na Kypru. Na chvostu žebříčku pak byla ČR se 47 procenty. Další velkou výdajovou položkou bylo zdravotní zboží, za které ČR vynakládala méně než 20%. V ČR byla jedna z největších položek blíže nespecifikované výdaje, které tvořily přibližně třetinu celkových výdajů na zdravotnictví, což je více než podivné.

 

Výdaje na 1 obyvatele

Vztáhneme-li výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele dané země, tak na tom byli v roce 2014 nejlépe Lucemburčané se 151 tisíci Kč a Švédové se 135 tisíci Kč. V ČR se v roce 2014 vydávalo na zdraví jednoho občana 30,4 tisíc Kč, podle některých výpočtů dokonce jen 28,5 tisíc Kč. Celkem v devíti státech EU byly výdaje na zdraví 1 občana pod hranicí 1 tisíce EUR (27 tisíc Kč). Na konci tohoto žebříčku se umístilo Bulharsko s 13,6 tisíci Kč a Rumunsko s 10,5 tisíci Kč na občana.