Také řešíte v restauraci otázku spropitného? Nejde ale pouze o placení v restauraci. Mnozí lidé odměňují určitou částkou navíc také kadeřníka, autoopraváře či jiného řemeslníka. Často je to ovšem dilema, jaká částka je optimální, nebo zda spropitné vůbec poskytnout. Názory jsou v tomto směru různé, někdo jen zaokrouhlí požadovanou cenu o pár korun nahoru, jiný přidá částku odpovídající například desetině útraty.

Jak je to v praxi?

Z průzkumů na téma spropitného vyplývá, že aspoň nepatrnou odměnu personálu dá každý. Mnozí lidé to cítí tak, že je to podmínka, aby byli spokojeni jak s jídlem, tak s obsluhou. Většina vždy přihlédne k výši naúčtované částky, kterou pak jednoduše zaokrouhlí nahoru. Proto může být spropitné jen pár korun a je otázkou, zda by nebylo vhodnější odměnit personál například částkou odpovídající desetině útraty jak je to běžné v zahraničí.

Spropitné je výrazem spokojenosti

Pokud je host či zákazník spokojen s obsluhou či odvedenou prací, přihlédne k tomu i při placení a k účtované částce přidá spropitné. V Česku se spropitné hodně pojí se zpětnou vazbou, klient dává najevo, že mu chutnalo, nebo že je vše v pořádku. Zároveň to ale lidé berou jako samozřejmost, a proto nechávají obsluze spíše koruny či desetikoruny.

Existuje universální rada?

V Česku není žádné pravidlo, které by určovalo výši spropitného. Většina lidí se řídí vlastními pocity a mírou spokojenosti. Svou roli by ovšem mohla hrát i výše útraty. Pokud strávíte s partou lidí v restauraci několik hodin a konečnou útratu 995 Kč zaokrouhlíte na tisícovku, rozhodně tím nikoho neohromíte. Pro takové případy existuje universální rada – dát číšníkovi 10% z celkové útraty, čímž nic nezkazíte. Vyhněte se zaokrouhlení útraty na celou částku v rámci korun. Pokud vás celou dobu obsluhoval jeden číšník, ale pak platíte jinému, nebojte se říci, že spropitné patří obsluze.

Jak je to při placení kartou

Moderní platební terminály jsou i na tuto variantu připravené, takže se celková částka o spropitné navýší, a přitom ji skutečně dostane číšník. Stačí se zeptat obsluhy, zda můžete spropitné uhradit zvlášť. Další možností je zaplatit kartou úhradu a spropitné předat předat v hotovosti.

Jak postupovat v zahraničí?

V různých zemích platí často jiná pravidla. Například v Itálii či ve Francii se spropitné ve výši 10% útraty někdy započítává do celkové sumy k zaplacení. V USA jsou částky spropitného pevné dané a obsluha je přímo vyžaduje. Zcela jiné je to v Asii, kde například v Japonsku je spropitné považováno za urážku obsluhy.