České domácnosti vydávají na bydlení v průměru čtvrtinu svých příjmů. Víc platí pouze Švédi, Dánové, Finové, Francouzi a Angličané, naopak nejlevněji se bydlí na Maltě. To jsou údaje, které zveřejnil Eurostat (Statistický úřad Evropské unie). Z jeho zprávy také vyplývá, že náklady na bydlení jsou pro Evropany největší položkou domácích rozpočtů (24%), následuje doprava, jídlo, nealkoholické nápoje, restaurace a hotely, volnočasové aktivity a kultura.

Statistika a realita

Je třeba chápat, že statistická čísla nevypovídají vše, jelikož hodně záleží na situaci každého jednotlivce, domácnosti a jejím „spotřebním koši“. Eurostat totiž do výdajů na bydlení započítává pouze nájemné, opravy a údržbu, dodávky vody a energií. Na rozdíl od České republiky, kde se preferuje vlastnické bydlení, bydlí ostatní Evropané více v nájmu. Proto je výsledek pro ČR zkreslený, neboť nejsou započteny hypoteční splátky, což je u mnohých českých domácností zdaleka největší položka.

Dva extrémy v ČR

České podmínky jsou důvodem sčítání extrémů na obou stranách. V první skupině budou ti, kteří platí jen energie a opravy (výrazně méně než 25 procent) a v druhé skupině ti, kteří platí nájem nebo splácí hypotéku a navíc energie a opravy (výrazně více než 25 procent). Sečtením extrémů na obou stranách vyjde průměr, resp. ono pověstné statistické kuře (snědl ho soused, ale v průměru měl každý půlku). Z toho lze vyvodit, že poměr nákladů na bydlení vůči příjmům je v České republice ve skutečnosti vyšší, než 25 %, spíše ale bude někde okolo 33 %, což by skutečně znamenalo potvrzení neblahého triumfu, jak upozorňují odbory. Tato fakta potvrzují i nová data Eurostatu ukazující na to, že výdaje českých domácností na bydlení se řadí nad průměr evropské osmadvacítky. Nelichotívá bilance platí tedy bohužel pro Čechy nejen v oblasti mezd a platů, ale i v nákladech na bydlení.