Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 a jedná se o celkový náklad na zaměstnance, tedy o součet hrubé mzdy, odvod sociálního pojištění za zaměstnance (25% hrubé mzdy) a zdravotní pojištění za zaměstnance (9% hrubé mzdy).

Vývoj názorů

Ještě v roce 2015 Babiš ve funkci ministra financí tvrdil, že zrušení superhrubé mzdy by nic nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele. Nyní Babiš jako premiér slibuje Čechům, že zrušení superhrubé mzdy pocítí zaměstnanci na výplatách.

Podobnou věc – zrušení 15% daně ze superhrubé mzdy a její nahrazení 19% daní z hrubé mzdy, což mělo snížit daňovou zátěž zaměstnanců o 1 procentní bod – si nynější vláda dala do programového prohlášení.

Jaké jsou důvody ke zrušení superhrubé mzdy?

Podle premiéra je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců, aby neměli důvod k obavám z budoucnosti. Zároveň by tento krok ale znamenal obří výpadek příjmů do státního rozpočtu. Tímto krokem by lidé dál platili 15 %, ale z výrazně menšího objemu peněz. Rozpočet by taková změna stála až 90 miliard korun každý další rok. Byl by to patrně největší předvolební dárek v české historii.

Co přinese snížení daní?

Přesněji jde o snížení zatížení práce povinnými odvody, což dlouhodobě prosazuje většina ekonomů. Jenže otázkou je, kde sebrat 90 miliard pro každý rok, když Babišova vláda nechce radikálně šetřit na jiných výdajích? Nebylo by lepší připravit rozsáhlejší daňovou reformu?

O kolik vám zůstane vic?

Dosud platí zaměstnanci 15% daň ze superhrubé mzdy. V praxi se tak sazba pohybuje okolo 20,1 procenta z hrubé mzdy, ovšem díky slevám odvádějí lidé ve skutečnosti méně. Pokud by se zrušení podařilo schválit tak, aby platilo od 1.1.2021, platili by zaměstnanci formálně stejných 15%, ovšem jenom z hrubé mzdy, takže si všichni výrazně polepší. Například při výdělku 18 tisíc hrubého by čistá mzda stoupla o 915 korun měsíčně.