Zrychlené životní tempo, rostoucí kvalita veřejných stravovacích zařízení i menší zájem o vaření doma, to jsou hlavní důvody, proč Češi utrácejí stále víc v restauracích, kavárnách či hospodách. V loňském roce přesáhly tyto útraty sumu 175 miliard Kč. Tento trend má vzrůstající tendenci, neboť v roce 2018 utratili Češi za stravování mimo domov cca 168 miliard korun, rok před tím to bylo 161 miliard, v roce 2016 pak148 miliard korun atd. Jednou z dalších příčin je také citelný růst cenové hladiny u potravin a velmi svižný růst mezd.

Změna stravovacích návyků

Za posledních deset let se stravování Čechů výrazně změnilo. Nejenže se v současnosti již tolik nepřejídáme a v našem jídelníčku převažují nutričně vyvážená jídla, ale zároveň si na posezení u oběda v restauraci vyčleňujme mnohem méně času než dříve. Téměř polovina Čechů dává přednost rychlé obsluze na rozdíl od období před deseti lety, kdy jich byla zhruba třetina. Sedm z deseti Čechů si dopřeje oběd v restauraci či v jiném veřejném stravovacím zařízení každý pracovní den. Pokud se Češi snaží na něčem ušetřit, tak výdaje za stravování to nejsou.

Podíl stravenek

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům nejrůznější bonusy, z nichž nejobvyklejší a nejoblíbenější jsou stravenky. I proto v porovnání s dalšími evropskými zeměmi se Češi nejméně zajímají o to, kolik za jídlo utratí. Není to ale dáno pouze stravenkami, ale také z velké části tím, že v Česku si v restauracích můžeme vybírat jídla ze zvýhodněných poledních menu, která v zahraničí nejsou tak rozšířená.

Rostoucí kupní síla obyvatel

K zájmu o veřejné stravování přispívá i rostoucí kupní síla Čechů a postupné zvyšování příspěvku na obědy od zaměstnavatelů. V tomto ohledu je ještě prostor ke zlepšení, jelikož nejčastější hodnota stravenky je 100 Kč, zatímco průměrná útrata za oběd je o dvacet korun vyšší. Přitom denní sazba stravného umožňuje zaměstnavatelům přispívat dokonce až částkou 123 Kč.